Jsi jak
půlnoční řeka,
která
po zemi stéká
s odrazem
dávných jasných hvězd.
Pluješ
v poklidu krajinou,
starosti
s tebou pominou.
Vlnami
omýváš břehy,
pažemi
plnými něhy
pohladíš
mě po duši.
V létě
posetá si kvítky a v zimě vločkami.
Nechám
se tebou unášet a necháme kus světa za námi.
Jsi
řeka,
která
po mých dlaních stéká.
Známá
i tajemná,
klidná
i divoká.
Jsi
řeka,
která
do krásy vzkvétá.
Rozvětvená
věta.
Energie
proudící do světa.
Dáváš
život a smysl k bytí.
Dáváš
vodu a touhu po napití.
Žádné komentáře:
Okomentovat